O své opeře Jonny vyhrává (Jonny spielt auf) napsal Ernst Krenek (či Křenek, 1900–1991), syn důstojníka rakousko-uherské armády s českými i německými kořeny, že to byl jeho „největší úspěch, zdroj pohádkových příjmů a důvod mnohého, co v mém životě vedlo k zásadním změnám“. Ústřední postavou opery je romanticky exaltovaný skladatel Max, jehož se snaží držet při zemi operní zpěvačka Anita. Maxovými protihráči jsou úspěšný a obletovaný houslista Daniello a černý jazzový muzikant Jonny. Max touží po slávě, Jonny po Daniellových vzácných houslích, které se nezdráhá ukrást. Krádež houslí je uzlovým bodem zápletky, v rychlém sledu scén se střídají expresionistické obrazy s prvky filmové grotesky a krimi, hudba se pohybuje mezi rozsáhlými novoromanticky znějícími plochami a jazzem ovlivněnými tanečními rytmy. V závěru „Jonny vyhrává a celá Evropa tančí“. Premiéra opery se uskutečnila 10. února 1927 v Lipsku v hudebním nastudování rodáka z Dubí u Teplic Gustava Brechera. Mezi hosty premiéry byli ředitel pražského Nového německého divadla Leopold Kramer a režisér Louis Laber a už v červnu 1927 byla opera uvedena v Praze v nastudování Alexandra Zemlinského. Nové německé divadlo poté ještě nastudovalo v české premiéře Krenkovy opery Schwergewicht (Těžká áha,1929) a Vom lieben Augustin (O milém Augustinovi, 1931) a zasloužilo se také o světovou premiéru Krenkovy opery Karl V., která se uskutečnila roku 1938, v poslední úplné sezoně divadla, jehož existenci na podzim toho roku ukončila mnichovská dohoda. „V několika málo dnech mi bylo jasné, že jsem se přes noc stal jedním z nejslavnějších středoevropských skladatelů. Nečekaný úspěch mě vyvedl z rovnováhy a potýkám se s tím dodnes,“ napsal Krenek roku 1942 jako exulant v USA – podle nacionálněsocialistické klasifikace „zvrhlý skladatel“. Do Prahy se operní Krenek vrací po 80 letech.
Košík – 
