Jazz Goes to Town 2018

19:00 Strom stínu & Bucinatores Orchestra (CZ)
21:00 VEIN feat. Norrbotten Big Band: "Symphonic Bop" (CH/SWE)

Strom stínu + Bucinatores Orchestra (CZ)
Strom stínu:
Jan Chaluš - bicí, perkuse
Martin Volšický - kytary
Tomáš Zahoř - baskytara

Bucinatores Orchestra:
Dora Barová - violoncello, zpěv
Jan Jirucha - trombón
Štěpán Janoušek - trombón
Jiří Genrt - tuba
Mikoláš Chadima - altsaxofon
Marcel Bárta - tenorsaxofon
Jakub Doležal - tenorsaxofon
Petr Harmáček - trumpeta
Miroslav Hloucal - trumpeta
Oskar Török - trumpeta
Jiří Šimek - el. kytara
Rasťo Uhrík - kontrabas
Daniel Šoltis - bicí

V našich končinách ojedinělý projekt spojující pražskou rockovou skupinu Strom stínu a čtrnáctičlenný jazzový bigband Bucinatores Orchestra. Písně alternativně rockového tria Strom stínu dostávají v nových aranžích zcela nový rozměr, energii a působivost. Bucinatores Orchestra je moderní jazzový bigband složený ze 14 nejkreativnějších českých hudebníků mladší a střední generace pod vedením trombonisty Jana Jiruchy. Jejich hudba vyzařuje vitální energii, autorskou invenci, muzikantskou suverenitu, nadhled a radost ze hry. Neobvyklé obsazení bez harmonických nástrojů vytváří pozoruhodný zvuk, kterému dominuje silná a skvěle hrající dechová sekce. V sestavě Bucinatores se v tomto projektu objevuje i legenda české alternativní hudby Mikoláš Chadima na postu altsaxofonisty a zpěvačka a violoncellistka Dora Barová.

VEIN feat. Norrbotten Big Band: "Symphonic Bop" (CH/SWE)
Michael Arbenz - piano
Thomas Lähns - kontrabas
Florian Arbenz - bicí

Vynikající švýcarské klavírní trio VEIN z Bazileje ve společném vystoupení s jedním z nejlepších skandinávských jazzových bigbandů v projektu nazvaném Symphonic Bop. V Hradci exkluzivně představí program postavený především na kompozicích tria VEIN z jejich dvou posledních projektů The Chamber Music Effect a VEIN plays RAVEL, ovšem přepracovaných pro šestnáctičlenný Norrbotten Big Band, který skladbám dodává mimořádnou energii a dynamiku. Hudba VEIN stojí na křižovatce moderního jazzu, klasické hudby a prokomponovaných jazzových standardů. Mistrně rozkládá základní témata, abstrahuje je a rytmicky zcela odlišně je opět skládá dohromady. Na jedné straně se obrací k tradici, na straně druhé jazzové kořeny výrazně podkopává. A to především anarchisticky laděnou improvizací, spontaneitou, nadhledem a zásadním odklonem od akademické ztuhlosti komorních šablon.