Zásadní, ale neslavná událost z dějin českého divadla, kdy rozvášněný dav v listopadu 1920 obsadil Stavovské divadlo a vyhnal odsud jeho německé nájemce, se stává východiskem pro divadelní výzkum Petry Tejnorové a jejího inscenačního týmu.
Událost zanechala výrazný otisk v dobových médiích, existuje i záznam soudního procesu, jímž se ředitel německé divadelní společnosti Kramer, která měla Stavovské divadlo v pronájmu, domáhal svých práv. Ta mu ovšem byla pod tlakem veřejného mínění upřena. Právě ohýbání práva a historie v zájmu „národa“ je tím, co nás bude zajímat.
Posunuli jsme se v tomto směru za sto let od vzniku samostatného Československa? Nebo stále potřebujeme stavět svou identitu na falešných představách o sobě i druhých? Je to doklad nedostatečného sebevědomí jednoho národa, nebo je to něco, co je vlastní lidskému druhu jako takovému? A nevystavuje nás to v dnešní době snadno falšovatelných médií většímu nebezpečí než kdy dříve?
Premiéra - 3. března 2022
