Tragický příběh o pomstě, lásce, sebeobětování a vraždě.
Titulní hrdina, dvorní šašek a hrbáč s výsměchem na rtech a úzkostí v duši dobře ví o nesprávnosti své služby zhýralému vévodovi, a proto tak hluboce prožívá kletbu, která padla na jeho hlavu. Premiéra 11. 3. 1851 v Benátkách byla jednoznačným triumfem a vévodův cynický popěvek „La donne mobile“ (Ó jak je měnivé to srdce ženy) si příštího dne zpívali lidé na ulicích. Skladateli Giuseppu Verdimu bylo jasné, že napsal operní hit…
Když v roce 1850 dostal objednávku na novou operu od benátského divadla La Fenice, rychle se rozhodl pro hru Le Roi s’amuse (Král se baví) od Victora Huga, ačkoli si byl dobře vědom rizika, které sebou námět přinese. Pařížští cenzoři v popisovaných eskapádách francouzského krále Františka I. spatřovali urážku panujícího krále Ludvíka Filipa a Hugovu hru ihned po premiéře roku 1832 v Théâtre Français zakázali.
Verdi nedopadl v Itálii o nic lépe: cenzura benátské policie považovala námět za „nemorální“ a „urážku královského majestátu“. Nakonec došlo ke kompromisu: z francouzského krále se stal italský vévoda z Mantovy a změnilo se místo děje, avšak to podstatné, charaktery postav i dramatické situace zůstaly zachovány. Na jevišti dnešní Státní opery byl Rigoletto uváděn od počátku její existence. Poprvé zde zazněl 21. 5. 1888 v tehdejším Novém německém divadle, v dalších sezonách lákal publikum mj. i atraktivními zahraničními hosty v čele s legendárním Enrikem Carusem.
Nového nastudování Rigoletta se ujme Barbora Horáková Joly, česká operní režisérka působící ve Švýcarsku, Německu, Itálii, Španělsku a Francii, nositelka britského ocenění International Opera Award 2018 v kategorii Objev roku.
Nastudování - v italštině
Premiéry 28. a 30. ledna 2021 ve Státní opeře
