Láska, která padla za oběť tvůrčí posedlosti, a tragický osud dívky, jež se kvůli bídné rodinné situaci stane prostitutkou, to jsou klíčová témata pozdně romantické opery Der ferne Klang (Vzdálený zvuk), takřka freudovské studie o chimerickém tvůrčím ideálu a degradaci ženy v bezcitném a lhostejném světě.
Na začátku opery opustí skladatel Fritz, stravován posedlostí po hudebním motivu, dokonalém „vzdáleném zvuku“, jenž ho má proslavit, svou milou Gretu. Ta chce spáchat sebevraždu, ale mystická příroda ji před smrtí zachrání. Po deseti letech se s Gretou setkáváme jako se slavnou kurtizánou v Benátkách. Je zde i Fritz a po zjištění její profese ji odvrhne podruhé. Po dalších pěti letech je Grete svědkem premiéry první Fritzovy opery a pochopí, že Fritz svůj „vzdálený zvuk“ stále hledá. Oba dávní milenci se opět setkávají a Fritz konečně slyší svůj „zvuk“. Ale pro oba je už pozdě a Fritz umírá v Gretině náručí.
Po předlouhé době se v posledních dvou desetiletích dostává Schrekerově hudbě opět pozornosti – díky partiturám, jejichž struktura připomíná techniku filmového střihu, díky fascinující oscilaci mezi tradiční harmonií a atonálností, díky originálním výrazovým dimenzím. To vše dnes staví Schrekera do stejné řady s Gustavem Mahlerem.
O české premiéře Vzdáleného zvuku jednal Franz Schreker se šéfem opery Národního divadla Karlem Kovařovicem, ten ale od podepsání smlouvy nakonec z nejasných důvodů odstoupil. Díla se ujal Schrekerův přítel, tehdejší šéf opery Nového německého divadla Alexander Zemlinsky, a operu s úspěchem uvedl 1. 5. 1920.
Do Prahy se mysteriózní příběh o tom, co leží na dosah naší ruky a přesto mimo nás, vrací po 101 letech.
Nastudování - v němčině, české, anglické titulky
Premiéra 20. března 2022 ve Státní opeře
