Requiem solemne c moll Jana Zacha bylo ještě v době romantismu nesmírně populární, jak dosvědčují opisy z několika pražských i mimopražských kostelních archívů.
Soubor Musica
Florea ve spolupráci s muzikologem Tomášem Slavickým bude vycházet z nejstarších, dochovaných rukopisných opisů, které pocházejí ještě z doby života Jana Zacha.
Účinkující / Performers:
Michaela Šrůmová
Sylva Čmugrová
Čeněk Svoboda
Jaromír Nosek
Musica Florea
Collegium Floreum
dir. Marek Štryncl
Jan Zach se dnes řadí k významným představitelům tzv. české hudební emigrace. Vyrostl v Praze 30. let 18. století, po vypuknutí tereziánských válek odešel z Čech a byl přijat jako kapelník kurfiřta v Mohuči, poslední léta života prožil na cestách po jižním Německu a alpských zemích, podle svědectví současníků několikrát navštívil Itálii.
Jeho skladby, jež byly ve své době velmi známé a ceněné, dokládají intenzivní stylový přerod, který je příznačný pro celou jeho generaci.
V Zachově případě jde o vývoj od mistrovského ovládnutí stylu pozdního baroka, přes různé stylové experimenty až po syntézu se stylem rozvinutého klasicismu. Zachovy skladby měly podobný osud jako díla většiny jeho současníků – v repertoáru i v paměti byly brzy překryty novou vrstvou „vídeňských klasiků“, jejichž styl pomáhaly připravit.
V novější době bylo ale znovu vydáno a nahráno několik souborů pozdních skladeb, které Jana Zacha představily jako autora evropského formátu.
Je autorem rozsáhlého a kompozičně nesmírně zajímavého díla, které odráží přechod barokního hudebního stylu v klasicistní.
V jeho tvorbě jsou zahrnuty jak monumentální duchovní skladby (Stabat mater, Te deum, Salve regina a trojí Requiem) tak sklady varhanní a nepřeberné množství děl instrumentálních.
Z těchto jsou nejznámější Zachovy Sinfonie pro smyčcové nástroje, koncerty pro flétnu či hoboj nebo sólové koncerty pro cembalo.
Košík – 
